Zpět

Závěr hodnotící zprávy


Při hodnocení uplynulého desetiletí v české větrné energetice bychom neměli zapomenout na podíl osobností, které na začátku devadesátých let byli u zrodu tzv. "vítkovické" větrné elektrárny. Tuto technickou myšlenku začal realizovat Ing. Ferdinand Madry, CSc., ve funkci ředitele závodu Mostárny Frýdek-Místek. Výroba tubusů pro větrné elektrárny firmy Tacke v tomto závodě byla patrně impulsem pro vývoj vlastní VE. Jednalo se o vývoj VE s výkonem 75 kW. Jsou to ty, které byly postaveny na Božím Daru a v Horách u Karlových Varů. Již u těchto strojů chyběla etapa zkušebního provozu. Pod vedením Ing. Madryho bylo započato s výrobou více kusů (některý zdroj uvádí až 24 ks) větrných elektráren s výkonem 315 kW. Vítkovice, a.s., Frýdek-Místek uzavřely smlouvy o dodání těchto VE i s tím, že tyto technologie nebyly smontovány a neprošly zkušebním provozem, tím méně atestačním řízením. Podnikatelé sice získali v té době lépe přístupný kapitál na projektovou přípravu a stavbu základů pro VE. Pak následoval zkrat. Větrné elektrárny jako takové, protože jejich výroba byla zastavena. Zmíněné elektrárny z Frádku-Místku se nabízely za neuvěřitelně výhodné ceny. Např. VE 75 kW, včetně montáže a uvedení do provozu za 2 mil. Kč, z toho 400.000 Kč po dvouletém provozu jen v případě dodržení výkonových parametrů a prokázaného spolehlivého chodu. VE 315 kW za obdobných podmínek byla nabízena za 5 mil. Kč s platbou 0,5 mil. Kč po dvou letech. Tyto údaje se vztahují k 30.7.1992.

Konstruktérské zkušenosti získané v závodě Mostárny, Frýdek Místek, měly významný podíl na vzniku týmů konstruktérů firem, které vznikly v roce 1993. Jedná se o ENERGOARS, s.r.o., kterou založil a financoval JUDr. Jaroslav Přeček a EKOV, s.r.o., kterou odborně garantoval Ing. Vlastimil Salajka. Tři stroje dodané společností ENERGOVARS jsou stále v provozu, z toho VE 630 kW prezentovala schopnost firmy reagovat na světový vývoj technologie větrných elektráren. Mluvíme-li o výrobcích VE nesmíme pominout českou výrobu rotorů, a to jak pro velké (např. VE EKOV 400), tak malé VE. O jejich vývoj a výrobu se zasloužil Ing. F. Šustr, v současné době ve firmě FORTE Mostkovice, a.s.

Provedená analýza stavu větrné energetiky za uplynulých 10 let, má-li cosi říci současnosti a budoucnosti, musí být zobecněna. Hledejme tedy důvody, které přivedly větrnou energetiku k neradostnému vývoji.

V první řadě se jedná o mizivou podporu politickou a ekonomickou vládních orgánů, kde zvláště jmenujme Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo financí. Nízká výkupní cena elektrické energie, drahé úvěry, nedostačující státní dotace ve prospěch obnovitelných zdrojů energie, nulová podpora výrobců, kteří neměli potřebný kapitál na rozvoj. Z tohoto důvodu nemohl vzniknout trh s VE, který by zajistil ekonomickou životaschopnost výrobců. Vzhledem k tomu, že domácí firmy vyrábějící velké VE zanikly (i Vítkovice, a.s., oznámila v tomto roce ukončení aktivit v oblasti větrné energetiky) nejeví se jako účelné analyzovat podíl koncepcí zařízení, podíl kvality jednotlivých segmentů na poruchovosti, podíl lidského faktoru na kvalitě jednotlivých typů větrných elektráren.

Porovnání funkčnosti a výroby dvou VE, a to V-27 225 dánské výroby a EWT-315 české výroby, potvrzuje výše uvedené konstatování. Do hypotetické soutěže vstupuje prototypový výrobek firmy, která nemá volné prostředky na vývoj, proti výrobou ekonomicky silné firmě, která má třicetiletou tradici, silný výzkum a vývoj a zavedenou servisní službu. Původně očekávaná přednost českých VE v nízké ceně za popsané situace přestala být předností. V současnosti, kdy vlivem vládní politiky zanikli domácí výrobci VE má tedy případný podnikatel jedinou možnost - nákup zahraniční technologie. Česká výroba VE se redukovala na eventuální možnost vyrábět díly (sloupy, rámy strojoven apod.). Při dynamickém rozvoji větrné energetiky v ČR není vyloučeno, že se budou u nás vyrábět VE v licenci.

Spíše se zaměřme na dosud nevyřešené otázky legislativy. Jako základní se nám jeví potřeba legislativního opaření, která by zabránila stavbě větrných elektráren v lokalitách s malou zásobou větrné energie. Z hodnocených 24 VE se ukázalo, že tento nelogický stav nastal v pěti případech. Řešení lze hledat ve stanovení formy a obsahu posudků hodnotících zásobu větrné energie s ohledem na praxi v zemích západní Evropy a způsobu výběru organizací, které by měly oprávnění tyto posudky zpracovat.

Na závěr bych chtěl uvést jeden a nikoliv nepodstatný důvod, který mě vedl ke zpracování této analýzy. V únoru 1999 vznikla zpráva pod názvem "Dosavadní zkušenosti s provozem větrných elektráren v ČR", zpracovaná Střediskem pro efektivní využívání energie (SEVEn), na objednávku ČEZu a.s. Řada skutečností je z této zprávy použita v této analýze. Nemyslím však, že využívat faktografie o technických problémech českých VE jako argument pro hodnocení perspektivy rozvoje větrné energetiky v Česku je plně seriózní.

I když toto hodnocení vzniklo za spolupráce ať už podnikatelů, provozovatelů nebo výrobců, je autor přesvědčen, že se pouze přiblížilo pravdě a že mnohé věci jsou vyjádřeny pouze přibližně, některé jsou pro neznalost vynechány a doufejme, že snad nebyla vyjádřena žádná nepravda. Velmi upřímně děkuji všem, kteří si udělali čas a doplnili moji původní mozaiku novými fakty.

Zpět