Zpět

Návrh opatření, plynoucí z provedeného hodnocení


Hlavním důvodem pro stagnaci větrné energetiky v ČR je bezesporu nevyhovující výkupní cena elektrické energie. Vykupuje-li se v Německu 1 kWh za 17,8 pf ( 3,38 Kč a v Rakousko v rozmezí za 1,63 až 5,55 Kč (v Horním Rakousku za 3,25 Kč), pak v ČR se vykupuje za 1,13 Kč. Předpoklad, který motivoval podnikatele na začátku 90. let, že ceny elektrické energie se budou liberalizovat, se ukázal jako chybný a přivedl všechny podnikatele ke krachu.

Jako argument proti podpoře rozvoje větrné energetiky posloužilo téměř totální selhání větrných elektráren od domácích výrobců. Tyto neprošly fází provozních zkoušek a atestační procedurou. Zde selhala legislativa. Ta však selhala v transformačním období i v jiných oblastech. Motivačním faktorem, který přivedl podnikatele k domácím výrobcům, byla zhruba o 30% nižší cena technologie proti výrobcům zahraničním a nezatížení investic clem a dopravou.

A Větrné elektrárny od domácích výrobců byly zčásti neprovozuschopné (typ VE 75 Vítkovice - 2 kusy a E 400 EKOV -5 kusů), zčásti trpěly velkou poruchovostí (kolem 50% možné provozní doby), nevykazovaly soulad experimentálně zjištěné výkonové křivky a výrobcem prezentované výkonové křivky. Ze všech 24 VE, které byly postaveny na území ČR 29% patřilo do skupiny s nevyhovující nebo vysoce poruchovou technologií.

B Druhou nejčastěji se vyskytující problematickou okolností je výstavba větrné elektrárny v lokalitě s nedostatečnou zásobou větrné energie, příp. s nesprávně určenou zásobou větrné energie. Ze základního souboru 24 VE jde o 5 případů, tzn. o 21%. Toto vysoké procento, vedoucí k propadu výroby proti očekávané a k následnému zastavení provozu, vyvolané platební neschopností, nás vede k následujícímu návrhu opatření :

l) K posouzení zásoby větrné energie budou oprávněny pouze vybrané organizace, které mají k dispozici kvalifikované odborníky, kvalitní přístrojové a stožárové vybavení a přístup k meteorologickým datům. Těmto organizacím by mělo být uděleno oprávnění MŽP ČR.
2) Bude sestaven modelový vzorek posouzení co do obsahu. Tento modelový vzor bude respektovat přístupy používané v zemích s rozvinutou větrnou energetikou (Německo, Dánsko, příp. další). Pracoviště pro větrnou energetiku v ÚFA AV ČR nabízí iniciační aktivitu.
3) Další podílově nezanedbatelnou problémovou skupinou je špatná projektová příprava (21%). Do této množiny patří případy chybného určení předpokládané výroby elektrické energie, nevyjasněné majetkoprávní vztahy, špatná volba rozmístění větrných elektráren a další. Obdobně jako v bodě B lze eliminovat v budoucnu nedostatky tohoto typu udělením oprávnění pro projektovou činnost v oblasti větrné energetiky (Ministerstvo místního hospodářství ČR), případně jinou legislativně vhodnou formou.
Je zcela mimo rámec reality, hodnotí-li se budoucnost větrné energetiky v ČR na základě nefunkčnosti jak technologií větrných elektráren vyrobených v ČR, tak na základě absence jakéhokoliv legislativního ošetření výstavby větrných elektráren.

Ještě krátká poznámka o nadmořské výšce lokalit, v nichž byly VE vybudovány. 31% lokalit bylo ve výšce nižší než 500 m, 23% ve výšce 500-700 m, 31% ve výšce 701-1000 m a zbývajících 15% ve výšce vyšší než 1000. Překvapující je časté zastoupení výšek do 500 m.



Zpět