Zpět

DLOUHÁ LOUKA - Krušné hory, okres Teplice


Nadmořská výška 870 m V listopadu 1993 byla uvedena do provozu VE EWT-315 kW, jejímž dodavatelem byla česká firma Energovars se sídlem ve Frýdku-Místku. Jednalo se o prototypový výrobek této firmy, jehož vývoj provedli pracovníci, kteří přešli do firmy Energovars z firmy Vítkovice, kde pracovali ve stejné pracovní oblasti. Šlo o VE s režimem třílistého rotoru "stall" s konstantními otáčkami 33 min-1, s asynchronním generátorem s jmenovitými otáčkami 1500 min-1, na tubusu o výšce 29 m. VE byla vybudována na vhodné lokalitě (horská planina) bez rušivých vlivů překážek, zhruba 200 m od chatové oblasti. Vazba na chatovou oblast byla určena podmínkami pro trvalé bydlení obsluhy VE. Tato okolnost si vynutila dodatečné úpravy pro snížení hladiny hlukových emisí instalované ve EWT 315 kW.

PORUCHOVOST : Ústřední linií šestiletého provozu VE byla série závad a poruch, která byla přirozeným výsledkem toho, že se jednalo o výrobek prototypového charakteru. Docházelo k častému přerušování provozu v důsledku poruch na VE, případně na vedení. Opravy se neúměrně protahovaly, a to hlavně administrativou při zajišťování prostředků na opravy. V květnu 1996 byla provedena změna úhlu náběhu lopatek.
Heslovitě uvedeme významnější poruchy :
rok 1994
porucha generátoru délka opravy 25,3 dne
oprava převodovky délka opravy 48 dní


rok 1995
odhlučnění, po kterém následovalo přehřívání generátoru a časté vypínání VE - délka opravy nespecifikována
voda v hydraulickém, systému - délka opravy nespecifikována
rok 1996
změna úhlu náběhu lopatek
porucha transformátoru
rok 1997
únik oleje z rotačního šroubení hydraulického obvodu délka poruchy 18 dní
přepálení vodičů od UF filtru do spouštěče délka poruchy 9 dní
porucha hydrauliky délka poruchy 2 dny
výměna obložení kotoučových brzd za keramické
1998
opakovaná porucha úniku oleje porucha převodovky otoče

Při hodnocení poruch se mj. nabízí otázka spolehlivosti dvou důležitých komponent VE české výroby. Jedná se o hlavní převodovku, u níž se dodatečně řešilo zesilování skříně, úpravu tolerancí ozubení, doplnění tlakového mazání atd. Dále jde o samotný generátor, kdy po spálení vinutí bylo nutno vinutí zesílit.Díky použití listů rotoru zahraničního výrobce LM Glasfiber se neprojevily závady s vrtulí, které museli překonávat konstruktéři z Vítkovic.

ATMOSFÉRICKÉ VLIVY : Atmosférické podmínky v horské poloze zatěžují provoz hlavně námrazou, a to námrazou na řídicím anemometru, na listech vrtule a na VN vedení.

Kalamitní epizoda, vyvolaná námrazou, která zlomila betonový sloup VN i vedení 220V začala 17. 12. 1995. Výměna sloupu byla totiž podmíněna sjízdností terénu těžkou technikou. Za období 4 let vlivem námrazy poklesla výroba o 11,5%.

Dne 12. června 1996 byla úderem blesku poškozena nejen slaboproudá část VE, ale i jeden list v oblasti autobrzdy.

Ve druhém případě se nejednalo o přímý zásah blesku, ale o zásah v blízkém okolí. poškozena byla znovu řídicí jednotka (28. 3. 1997).

EKONOMIKA PROVOZU : Při průměrné roční rychlosti větru 6,4 m/s ve výšce 30 m lze čekávat roční výrobu podle : - výkonové křivky udávané výrobcem 608 MWh
- změřené výkonové křivky před nastavením listů 585 MWh
- změřené výkonové křivky po nastavení listů 631 MWh

Skutečná roční výroba EWT 315

rok 1994 1995 1996 1997 1998 1999
výroba (MWh) 215,8 303,1 117,9 120,0 100,2 182,6

V období 1994-1997 byla výroba elektrické energie nepříznivě ovlivněna následujícími příčinami :
poruchy 38,5% celkové doby
servis 1,6%
prohlídky 0,8%
přehřátí generátoru 0,9%
zamrzlý anemometr 7,9%
slabý vítr 11,3%
silný vítr 1,1%
výpadek el. proudu 3,6%

Doba chodu VE byla 34,3% z celkové doby.

PERSPEKTIVA : Reálná průměrná roční produkce za období šesti let byla 173,3 MWh, což je 33% z čekávané výroby. Za celé období provozu maximální výkon byl registrován v hodnotě 290 kW a nikoliv 315 kW. Vysvětlení je nutno hledat buď v mechanických ztrátách nebo v nestandardním chování rotoru při rychlostech nad 10m/s (jednou z možností je zhoršená funkce natáčení gondoly). Lze konstatovat, že ani šestiletý zkušební provoz nebyl dostačující pro identifikaci všech technických nedostatků, které má tento prototypový výrobek. Důvod vidíme v tom, že firma ENERGOVARS byla bez jakékoliv finanční pomoci ze strany státu na vývoj a že politická nevůle utlumila jakýkoliv rozvoj větrné energetiky v ČR a tím způsobila postupný zánik této a podobných firem. Opravy a údržba se pak zajišťovaly na základě smluv s jednotlivými odborníky.

Zpět