Zpět

OSTRUŽNÁ - okr.Šumperk


V roce 1994 firma Wenergo z města Jeseník vystavěla v této lokalitě v těsné blízkosti silnice, spojující města Šumperk a Jeseník, farmu šesti VE Vestas V39-500, (průměr rotoru 39 m), na 40 m vysokých tubusech. Každá VE má vlastní transformátor, přes který je připojena do sítě 22 kV. Vedení do VN sítě je krátké, přístup stavební techniky byl bezproblémový. Proti zvyklostem je vzdálenost mezi jednotlivými VE menší. Hlukové emise neovlivňují obec Ostružnou.

TECHNOLOGIE : Byla použita osvědčená technologie dánské výroby s nominálním výkonem ve své době optimálním. Jde o rotory s regulací úhlu náběhu listů rotoru (pitch systém). I přesto, že se jedná o výrobek se statisticky vyhodnocenou malou poruchovostí, objevila se porucha hydrauliky natáčení listů Projevoval se nepříznivě vliv námrazy na řídicích anemometrech.V roce 199 zasáhl farmu blesk, který poškodil rozvodnu i elektrické zařízení elektráren. V důsledku toho byla farma mimo provoz od srpna do prosince 1997 .

INVESTIČNÍ NÁKLADY : Rozpočet na výstavbu dosáhl 150 mil. Kč. Dánská vláda formou dotace firmě VESTAS podpořila akci částkou l mil. DK, přibližně tedy 4,7 mil. Kč. Hlavním finančním zdrojem byl úvěr Konsolidační banky na dobu 11 let. Investor předpokládal, že využije i přislíbený úvěru SFŽP ve výši 57 mil. Kč, úročeného 8% s postupným převodem na dotaci. Tento předpoklad se nerealizoval

VLASTNICTVÍ : Farma VE je postavena na státním pozemku. Vlastník farmy, firma Wenergo, se záhy dostala do platebních potíží, které způsobila nízká výkupní cena elektrické energie, ale hlavně zásadní nesoulad mezi očekávanou a skutečnou výrobou. Tč. jsou VE v majetku Konsolidační banky, od které mělo Wenergo úvěr, a jsou již více než dva roky mimo provoz. Hrozí koroze a znehodnocení choulostivých částí technologie vlivem dlouhodobé odstávky bez náležité konzervace VE.

RENTABILITA VÝROBY ELEKTRICKÉ ENERGIE :

Roční výroba byla v roce 1995 za 6 měsíců 661 MWh 1996 za 11 měsíců 2600 MWh

1997 za 8 měsíců 1012 MWh

1998 za 10 měsíců 1556 Mwh
celkem tedy za 35 měsíců 5 829 MWh, což odpovídá průměru za měsíc 166,5 MWh, v průměru za měsíc jednou turbínou 27,76 MWh, v průměru za rok jednou turbínou 333 MWh, v průměru za rok celou farmou 1998 MWh. Očekávaná roční výroba celé farmy měla být 6-7000 MWh. Skutečná výroba byla pouze 30% z očekávané výroby. Z porovnávacího výpočtu je eliminován nepříznivý vliv výpadkových období.

Důvod hlubokého propadu skutečné výroby proti očekávané lze hledat v chybném měření větrných poměrů, v malých vzájemných vzdálenostech VE, není vyloučeno, že i v orientaci farmy vůči převládajícímu proudění.

VĚTRNÉ POMĚRY : Nadmořská výška 720 m

Zástupci firmy Wenergo udávají, že nedaleko (bez bližší specifikace) místa stavby farmy VE se provádělo (neuvádí se organizace) měření větru ve výšce 10 m po dobu 16 měsíců. Průměrná rychlost je uváděna hodnotou 6,1 m/s. Neuvádí se začátek měření.

Větrný atlas dává pro tuto lokalitu ve výšce 10 m průměrnou roční rychlost větru 5,2 m/s s pravděpodobnou chybou ( 1,0 m/s. Průměrnou roční rychlost větru ve výšce 40 m tento pramen určuje jako 6,4 m/s. Z charakteru lokality je velmi pravděpodobné, že VE, umístěné vpravo od silnice (směrem na Jeseník), mají díky "utopení" a blízkosti lesa mnohem menší vítr než vlevo od silnice.

PERSPEKTIVA : Firma Wenergo zdůvodňovala propad výroby nestandardním vertikálním profilem rychlosti větru v dané lokalitě. Všechny okolnosti vedou k předpokladu, že bázový dlouhodobý průměr rychlosti větru ve výšce 10 m byl v projektu nadhodnocen. Ani průměrná roční rychlost větru ve výšce 40 m 6 m/s nevysvětlí vykazovaný propad výroby. Vzájemné ovlivňování rotorů by snad mohlo vyvolat ztrátu ve výši kolem 10%.

Bylo by vhodné z hlediska celkové ekonomiky zhodnotit, zda by nebylo nejvhodnějším řešením stávající situace přemístění VE na lokalitu, kde jsou větrné poměry vhodnější.

Zpět